U všech lhůt v sociálním pojištění se v úvahu berou všechny kalendářní dny, nejen pracovní. Pokud například ochranná lhůta po zániku nemocenského pojištění trvá sedm dní, počítají se i svátky, dny pracovního volna či pracovního klidu.
Také nemocenské dávky, dávka v nezaměstnanosti a úrazové dávky se poskytují za všechny dny. Je-li základem výpočtu uvedených dávek denní vyměřovací základ, ze kterého se určí výše příslušné dávky na jeden den, pak výše celé dávky se určí součinem této částky a počtu kalendářních dnů, za které dávka pojištěnci patřila, včetně víkendů.
Všechny kalendářní dny se zohledňují i pro účely započtení období pojištění potřebného pro vznik nároku na jednotlivé dávky poskytované Sociální pojišťovnou (např. pro dávku mateřské je třeba získat 270 dní nemocenského pojištění před předpokládaným datem porodu) a stejně se pracuje s kalendářními dny i při placení pojistného na sociální pojištění.
těhotná těhotenské
Je-li zaměstnanec uznán za dočasně pracovní neschopného například od 12. dne v měsíci, zaměstnavatel zaplatí pojistné za všech jedenáct dní, tedy nejen za pracovní dny. Ode dne uznání pracovní neschopnosti platí vyloučení platit pojistné – pojistné se platit nemusí, pojištění však trvá i během všech kalendářních dnů, po které trvá pracovní neschopnost (samozřejmě, pokud trvá i pracovní poměr a pracovní neschopnost není delší než 52 týdnů).
Stanoví-li zákon o sociálním pojištění fyzickým nebo právnickým osobám lhůtu pro splnění povinnosti, jedná se také o kalendářní dny. Pouze pokud ukončení lhůty pro splnění povinnosti připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lhůta končí nejbližší pracovní den.
