Proč svatební šaty? Jak a kdy začal váš vztah s módou?
Můj vztah s módou začal již v dětství. Vždy mě bavilo prohrabávat krabice s knoflíky u babičky, vytahovat „točivé sukně“ z maminčiny skříně a šít garderobu pro Barbie. Někdo si může říct, že je to takové „návrhářské“ klišé, ale opravdu to u mě vedlo k tomu, že jsem svou zálibu z dětství přetavila i do studia a později do zaměstnání. Přestože s módou jsem si byla vždy jistá, svatební šaty se mi do života vkradly tak jaksi postupně. Původně jsem tvořila pouze dámské kolekce, ale stále více mi začínala přibývat klientela právě na svatební šaty. A tak se to obrátilo- kolekce na běžné nošení dělám na odreagování od bílé barvy. Paradoxně, odkdy se věnuji svatebním šatům v těchto kolekcích, pracuji s výraznými barvami, což dříve nebývalo zvykem – a svatební šaty se staly hlavní náplní mého ateliéru. Je to pro mě nesmírná čest, když si nevěsta vybere tak významné šaty jako jsou svatební, právě z mého ateliéru.
Kdy se to začalo obracet? Pamatujete si první svatební šaty, které jste vytvořili?
Své první svatební šaty si pamatuji, šila jsem je těsně po skončení střední školy pro jednu rodinnou známou. Předpokládám, že kdyby je vidím teď, bych se pobavila na vypracování i na samotném návrhu. Matně si vzpomínám, že byly krátké a vyšívala jsem je korálky, co mi tehdy trvalo celou věčnost.
Kolik jste je navrhli ke dnešnímu dni?
Mým hrubým odhadem je to někde mezi 200-250 šatů, pokud se bavíme o svatebních šatech a pokud nepočítám do toho modely kolekcí, to bychom byli zhruba někde kolem 320. Samuel má to číslo teď překvapilo.
Pojďme ale zpět k té dnešní výrobě šatů. Kolik trvá dnes? Jak to celé probíhá – od počátečního návrhu až po realizaci?
V mém ateliéru mám aktuální dvě linie svatebních šatů – svatební atelier a unique brides. „Wedding atelier“ jsou mé vlastní svatební kolekce, které přináším každý rok, obsahují modely, které jsou k dipsozícii na objednávku na míry konkrétní klientky, lze je upravit podle přání v případě, že si nevěsta na modelu představuje třeba jiný výstřih nebo rukáv. Linie „unique brides“ je unikátní v tom, že nevěstě vytvářím model, který je nejen šitý, ale také navržený na míru. Na první konzultaci si probereme představu o svatbě, místo konání, styl výzdoby, ale i to co například ráda nosí ve volném čase. Podíváme si společně materiály a já na základě mých poznámek ze setkání vytvářím návrhy z vybraného materiálu.
Po výběru konkrétního návrhu následuje měření a první zkouška, která se dělá se zkušebním modelem – takzvané toillé. To jsou šaty, nebo tedy část šatů vystřižená ze zkušebního materiálu, na kterém se kontroluje a upravuje střih, naznačuje typ a hloubka výstřihu, střih rukávu a podobně. Tento postup je vhodný, protože pracuji s jemnými materiály, které párání a značení špendlíků může rychle poškodit. Takový proces je, ale i časově náročnější a vyžaduje 4-8 měsíců.
Ty návrhy jsou jinak mimořádně působivé. Nejsou takové typické svatební, spíše mi připomínají nějakou pohádku … kde hledáte inspiraci?
V kolekcích se většinou inspiruji různými zeměmi, jejich folklórom- po cestě po Maroku jsem tvořila kolekci „Boho Love“, která byla inspirovaným bohémským životem evropských umělců v Marrákeši, kolekce „La alegría“ mě zase přenesla do sluncem zalitého Španělska, mezi tanečnice flamenca. Letošní kolekce „ephemeris“ bude trošku jiná. Chtěla jsem trochu změnit směr ve své tvorbě, zaměřila jsem se na geometrickejšie krajky, motivy listů, plisované prvky a lehkost. Celá kolekce má být parafrází na éterické antické bohyně. Věřím, že se bude nevěstám líbit.
Jaké to je, podnikat s tak krásným, ale zřejmě io něco komplikovanějším byznysem na Slovensku?
Podnikání je myslím obecně náročné, ať už jde o jakoukoliv oblast i krajinu. Já mám například vystudovanou Vysokou školu výtvarných umění, dala mi rozhled ve světě umění a designu, poznala jsem díky ní skvělých lidí, ale co je to marketingová strategie, cash flow a jak si mám udělat byznys plán jsem se naučila až před rokem, díky programu slovak business agency. Začít podnikat je „jednoduché“ – stačí se rozhodnout. Ale naučit se podnikat tak aby značka rostla, rozvíjela se a udržela se na trhu, je náročné. Obzvlášť když jste umělec a máte kreativního ducha. Nějaké tabulky, grafy a prognózy nejsou zcela vaše vysněná bohémská šálek kávy.
Na to, aby značka rostla, je třeba si vytvořit i jméno. Jak se to podařilo vám?
Do povědomí jsem se dostala díky soutěžím, které jsem absolvovala během studia na Vysoké škole výtvarných umění. Moje modely z dámských kolekcí se tak objevily na Prague fashion weeku, Fashion live, zda Bratislavských módních dnech, kde jsem získala titul Nová tvář módní scény. Jedna kolekce cestovala na London Fashion Week a jiná zase vyhrála soutěž na mezinárodní soutěž v Polsku.
