„Kateřina byla moje jediná sestra a že mezi námi byl jen něco přes roční věkový rozdíl, rozuměli jsme si lépe než všichni ostatní sourozenci. Mnoho lidí nás volalo dvojčata. Byla jsem vděčná za to, že mám tak úžasnou sestru a nevěděla jsem si představit, že by se mi v životě mohlo stát cosi lépe. Když jsme však dospěli, začala se celá situace měnit. Ze mě se stala úspěšná právnička, zatímco Kateřina se chtěla vydat cestou umělce. A zatímco mně se v životě dařilo, měla jsem skvělou práci a byla jsem obklopováním úspěšnými muži, sestra to neměla tak jednoduché. „Vzpomíná Zuzana na to, kdy přišel stav odloučení.
Nezávidela mi práci, ale muže
Kupodivu však Zuzana v souvislosti s Kateřinou nikdy až tak neřešila to, že je její sestra úspěšnější v práci. Co však přemoci nemohla byl fakt, že její sestra neměla nouzi o muže. „Jako by si uvědomovala, že s mým postavením přichází i určitá přitažlivost a pokud si svůj život nedá do pořádku, mnoho věcí se nikdy nezmění. Já jsem však věděla, že se snaží, celý den tráví v ateliéru a od své práce se ani nehne. Vždy, když jsem však za ní přišla společně s mým partnerem, její chování se změnilo na chladné a odměřené. Kdysi se uměla soustředit jen na sebe. Nyní její šak fakt, že je sama a nemá se s kým podělit o své možná malé, ale jisté úspěchy, začal vysloveně vadit. „Dodává Zuzana.
„Chtěla jsem jí pomoci, naznačit jí, že je skvělá a někdo se dříve či později nakonec najde. Ona mě však postupně začínala ignorovat, na téma súkomného života se odmítala bavit a čím dál tím více času trávila mimo rodinných setkání, a to jen proto, aby nemusela vidět mě a mou polovičku. „
Nakonec všech překvapila
„Vše se však změnilo, když jsem už delší dobu chodila s Andrejem. Byl sice mužem v letech a v právnické branži se pohyboval už nějaký ten rok, chyběla mu však empatie nějaká ta lidskost. Řekla jsem si ale, že mu dám přesto šanci. Pozvala jsem ho na oběd k našim a na moje velké překvapení, pozvání přijala i sestra. Neviděla jsem ji už 3 měsíce, proto jsem nemohla být šťastnější z jejího rozhodnutí. „Vyjádřila se Zuzana, která tak nějak věřila, že se věci dají do pořádku.
U mámy a otce ji však čekalo opravdové překvapení. Zuzana nepřišla sama. Po jejím boku stál vysoký, sympatický mladík. Držel se Zuzany jako klíště, nevěděl ji přestat líbat a z jeho pohledu či gest vyzařovala neuvěřitelně pozitivní energie. „Tehdy jsem zůstala jako opařená. Podala jsem mu ruku a sestru jsem zlehka objala. Chtěla jsem svůj úžas sdílet s Andrejem, ten však už někde opodál rozzlobeně telefonoval a opět si nikoho a nic, včetně mě, nevšímal. Cítila jsem se hrozně. Na jedné straně jsem to sestře opravdu ze srdce přála, na straně druhé jsem ale cítila, jak ubohý a patetický je můj život. Hnala jsem se za muži a nevěděla jsem si představit, že bych byla sama. Nakonec jsem skončila s někým, komu na mně absolutně nezáleželo, zatímco Zuzana si zjevně i přes trápení počkala na toho pravého. Sice jsem nebyla nezadaná, ale v ten moment jsem úplně věděla, jak se celý ten čas cítila. „Vzpomíná Zuzana, jejíž tato situace ukázala, že sestra navzdory smutku nakonec obešla mnohem lešpie. Nejprve našla samu sebe a až potom svoji polovičku.
