Lenčin otec to s mámou měl už delší dobu nahnuté. Neustálé hádky, nedorozumění ve společnosti, osočování a vzájemné obviňování se táhly už přes tři roky. Láska šla do pozadí a na povrch se prodrali hloupé lidské neshody a tvrdohlavost. Vše po dvaceti letech manželství vyústilo v rozvod, který všichni nějak očekávali, ale nikdo opravdu nevěřil, že k němu dojde.
„Byla to pro mě rána. Moji rodiče, kteří spolu dokázali ustát celé mé dětství se odrazu rozváděla a bylo to definitivně. Věděla jsem, že mají problémy, ale že to nakonec přeroste až do absolutního konce, to by mi nikdy nenapadlo. Sama jsem už žila v šťastném manželství a možná i proto to byla pro mě neuvěřitelná rána pod pás. Nevěděla jsem si představit, že aby se něco podobného stalo mně a protože pro mě láska a vytrvalost mých rodičů přes jejich problémem byla jakoby skálou, najednou jsem ztratila své pevné základy. „
„Lenka však nevěděla, že může přijít ještě něco horšího. Po dvou měsících od rozvodu jejího odrazu přišlo oznámení o svatbě. A ne jen tak ledajaké. Otec se chystal znovu oženit. „Zůstala jsem absolutně zaskočená. Nikdy mi jinou ženu nevzpomínal, dokonce i během manželství s mámou neustále řešily jen to, že nemají jeden na druhého dost času, že jsou zavaleni povinnostmi a cítí se frustrovaný. O někom dalším nebyla ani řeč. Musela jsem však všechnu svou pýchu a překvapení spolknout a na svatbu jsem nakonec šla. Byl to můj otec, neměla jsem moc na výběr. „Zoufale vzpomíná Lenka.
Chlapské ego dokáže divy
„Hned po příchodu jsem ale začala tušit, že celá tato svatba je jen jedno velké divadlo. Otcova vyvolená byla mladší kolegyně z jeho firmy, která po něm už delší dobu poškuľovala, ale on se o ni nikdy nějak velmi nezajímal. Jak se vůbec z nezájmu dostal až před oltář, mi bylo záhadou až do jednoho jediného momentu. Kolem půl noci, když už bylo po všech ceremoniích a všichni se tak nějak bavili po svém, našla jsem otce na recepci popíjet. Jen on sám a tři sklenice šampaňského. Nechtěla jsem s ním řešit žádné složité debaty, jednoduše jsem už měla všeho dost a chtěla jsem se jen rozloučit a jít domů. No on mě zastavil a zeptal se, jak se má máma, kdy jsem ji naposledy viděla a jestli jsem jí vzpomínala, že se znovu žení. „Dodala Lenka, které bylo vysloveně nepříjemné bavit se na toto téma.
Její máma samozřejmě o všem věděla, ale nedokázala se na dané téma vůbec bavit. Otec se však ptal stále dál. Chtěl vědět, jestli stále žije sama, jaké má plány, zda se na něj někdy ptá. Lenka skutečně nevěděla, jak se k tomuto tématu vůbec dostali, a jak se vůbec může o mámě vyprávět právě v den své svatby. Jenže on nic jiného neomielal, jen jak to nefungovalo přesto, že ji miloval, jak se snažil nejvíce jako věděl, jak se jejich manželství přeměnilo na trápení, ale on neví zapomenout. „Najednou jsem stála při muži, který se jen před pár hodinami upsal jiné ženě kvůli tomu, že si potřeboval dokázat, že je schopen pohnout se dál. Že i přesto, jak neustále myslí na mámu, navenek je už se vším vypořádán a dokáže začít zcela nový život. „
„Máma byla totiž šťastná, byla sama a konečně vyrovnaná a to on nedokázal. Nedokázal se smířit s faktem, že by jí bez něj mohlo být lepší, zatímco on potřeboval náhradu, aby alespoň trochu dokázal fungovat. Vlastní ego mu přikázáno vpadnout znovu do manželství. Nebude přece ten poražen. „
Až tehdy si Lenka uvědomila, jaký hloupí mohou lidé někdy být. Místo toho, aby své konflikty řešili, zamotají je tak, že se z toho už ani jednomu nikdy nepodaří dostat bez újmy. Konverzace a společné řešení jakoby v dnešní době ztratily význam. A pak za nás rozhodne uražená hrdost a výčitky.
