Každá stavba musí být pevně spojena se zemí, proto je třeba zohlednit specifické danosti prostředí, ve kterém bude stát. K základům přistupujte s filozofií, že drží celý dům a spolu s nosnými stěnami jsou jen velmi obtížně následně opravitelné.
Tvar základových konstrukcí závisí na statickém návrhu stavby vzhledem k geologickým poměrům, tvaru terénu a na tom, zda je dům podsklepený nebo ne.
Vhodné je, je-li součástí projektu domu i geologický průzkum, i když jej stavební zákon nepřikazuje a stavební úřady obvykle nepožadují.
Nepodceňujte průzkum podloží
Než se pustíte do budování základů, měli byste si zjistit maximum informací o pozemku. Pokud nejsou známé vlastnosti a složení podloží, není možné, aby statik správně navrhl základovou konstrukci. Druh zeminy a její únosnost mají vliv na velikost základů, hloubka spodní vody a její agresivní působení na základy ovlivní způsob zakládání. Statik sice nadimenzuje základy i bez průzkumu na předpokládanou únosnost zeminy, ale jsou většinou předimenzované, možná ve skutečnosti postačí méně betonu. Může se stát i to, že po vykopání základů budete muset změnit způsob zakládání. Například ve velmi štěrkovité a sypké půdě se nebudou dát vykopat plánované základové pásy, což je nejběžnější způsob zakládání rodinných domů, ale bude zapotřebí základová deska.
zaklady domu
Klimatická oblast je při zakládání důležitá. V závislosti na ní je nutno zakládat v hloubce minimálně 80 až 160 cm pod terénem, a to z důvodu promrzání a objemových změn zemin. (foto abaudomy.sk)
Inženýrskogeologický průzkum je nezbytný, pokud jste se rozhodli stavět v rizikovém území – tam, kde jsou sesuvy půdy, močálové usazeniny, umělé navážky, oblasti s výskytem záplav a poddolování. O takových problematických zónách byste měli obdržet informaci na stavebním úřadě. Tam by měly mít k dispozici inženýrskogeologické mapy a v nich jsou znázorněny všechny důležité složky přírodního prostředí konkrétního území as nimi spojená rizikovost.
Obáváte-li se částky za geologický průzkum velkými vrtnými sadami a mechanismy, pro rodinné domy existuje finančně i technicky méně náročná metoda pomocí ručních přenosných přístrojů a malé sondy, která se dá kladivem zahloubit 2 nebo 3 metry. Stojí od 600 eur.
Dejte si pozor i na kvalitu betonu a jeho třídu – za lepší kvalitu betonu, který bude mít větší tuhost a pevnost v tahu i tlaku, se vyplatí připlatit pár eur navíc za 1 m3.
Základové pásy
Nejjednodušší a nejrychlejší je budování základových pásů. Musí být pod každou nosnou stěnou, nástupním stupněm schodiště, komínem a pod příčkami tlustými od 150 mm. Jejich šířku navrhne statik na základě únosnosti podloží, obvykle vychází z tloušťky zdiva, ke které se připočte 100 až 150 mm na obě strany. Donedávna bylo běžné betonovat základy z monolitického betonu, dnes se budují pomocí prefabrikovaných bednících tvárnic. Ukládají se do 20 – 30 cm silného betonového podkladu, širokého podle statického návrhu, aby se zachovala roznášecí plocha. Podle projektu se tvárnice vyztuží a přelijí betonem. Při použití takových tvárnic, které se vyrábějí v různé tloušťce, odpadá montáž bednění. Uspoří se i beton a základy vytvoříte okamžitě, není třeba čekat na ztvrdnutí betonu a následné odbedňování.
